Zápis z „Radostné cesty“, pana Pavla Výmoly o kapli sv. Rocha v Mikulčicích

Za času Jana Pokorného, hejtmana břeclavského a v čase, když Gálo Sobor, hrabě panství hodonínského, panoval na zámku s chotí svou 1673, byli dobrodinci pro lid svůj, zastávali a podporovali chudobných penězi a svými majetky, jak jest poznačeno v listinách a jejich počínání byl navštěvovatel a jako výborný křesťan kostele s nákladem svým památné sochy stavěti dal; že za jeho života, jak jest v pravdě, že u Mikulčic osady byla kaplička, co v ní byl sv. Roch, patron proti morovej raně a nakažlivých nemocí. Zde mnohokrát navštívil tuto kapli se svou manželkou Annou a vroucně prosili sv. Rocha za ochranu a lid svůj, aby zachránil od nemoci a všelijakých příhod; tak ho mnohými obětmi obdaroval, prosby své skrze sv. Rocha odesílal, že mu daroval nádherný šat a obuv na nohy jeho, mu dal ze zlata a šat jeho okrášlil drahým kamením a stříbrem oblemcovat dal a tak byl vzácný a ctěný, navštěvován od lidí z blízka i z daleka, že se k němu utíkali ve věcech veřejných. Mnozí byli uzdraveni od nemoci všelijaké na přímluvu sv. Rocha, aby za nich orodoval a prosil u Boha, jak mnozí zkusili, že skrze sv. Rocha nemoc přestáli a lidé vyzdravěli. Tím více byl obdarován, kterýže se pod ochranu poroučeti, že darovali dary za odvrácení nemoci.

Však po válkách třicetiletých, které krajiny naše za dob těch zničili a lidi zmenšili (lidí ubylo), od Švédů a husitů, že v těch dobách Tvrdonice a Týnec s Novou Vsí patřili nějaký čas do Mikulčic, a farář tehdejší Jonáš Petr Kolinský (Kolonienský), jenž pocházel z diecéze ostřihomské, asi od r. 1655 do r. 1673 duchovní správu v Mikulčicích zastával.

A po něm nastoupil Václav Dvořák 1673-1680 a třetí nastůpil František Rosípal, a za těch časů se stala proměna, že sv. Rocha vyznávače z jistej kaple za mnoho peněz prodali, neb měl na sobě mnoho zlata a stříbra.

Brněnští páni přijeli a sv. Rocha vyznávače vzali na voze a co bylo důkladnějšího i z kostela pobrali a odvézli na Stymberg (Špilberk) do Brna. Cena obnášel jednu štvrť miljonu zlatých a když ho po mnoha letech žádali nazpátek farníci, vymluvili se, že by se on rozsypal, že je už starý a sešlý; poslali jim tento obraz na způsob tej figury zhotovený, který je až podnes v nynější kapli vystavený k uctění toho sv. Rocha vyznávače. Avšak ho pomsta neminula (toho kněze, který sochu vydal), lidé posuzovali hned tegdy (tehdy), že když vyprovázel mrtvé tělo na hřbitov vedoucí, že se vždycky svalil za ten skutek učiněny, ve bráně. Když se ta věc roznesla o tom skutku, pravilo se naopak, že byla zdejší obec hodně zadlužená a neměli čím vyplatit, tak vzali za dluh obnos cenu jeho sv. Rocha, který je podnes tam.

                                                                                                                  Amen

Zapsal Pavel Výmola, kostelní zpěvák z čísla 64, narozený r. 1859 a zemřelý r. 1932 (byl to bratr paní Dvorské) ve zpěvníku „Radostná cesta v tomto plačtivém údolí“

V roku 1930 byl obraz, pocházející z Brna, nahrazen pro jeho sešlost, novou kopii pořízenou malířem panem Františkem Kaňou z Lužic. V roce 1973, za působení adm. Otmara Kaplana, byla kaple opravena (omítka vnitřní i vnější) a pořízen nový rám na obraz sv. Rocha. V roce 1994 byl obraz ukraden, zůstal po něm jen už zmíněný nový rám. Do dnešních dnů není nahrazen. Usiluje se o zhotovení nové sochy.

Pavel Novák, Mikulčice 428

V roce 2007 dal farář František Kozár namalovat nový obraz sv. Rocha a zavěsit do kaple místo kříže, který tam visel, jako náhrada za ukradený obraz. 16. srpna 2007, v den svátku sv. Rocha, jej osobně posvětil.